Trendy

V jedné soutěži se notně používal termín „urbanistický trend“. Co to je? Nedá mi to a musím se až zastavit, možná i nadechnout. Založit část města tak, aby harmonicky fungovala v rámci celoměstského organismu, aby přenesla nároky celku, návaznosti technické i sociální, zvládla danost přírodními podmínkami plus navrch vyhověla požadavkům umění prostorového, to je kumšt na desítky a lépe stovky let dopředu. Který z trendů se měří na deseti či padesátiletky? Trendy může být líčení na ples nebo šaty, ale urbanismus? Nevím. Narodila jsem se do doby, kdy větru dešti poroučela konkrétní politická příslušnost, nyní žiji v době, kdy zastavění záplavových území velí penězovody. Můj praděda byl sedlák a díky tomu rozuměl procesům, které nejsou trendy, nýbrž nadčasové a odehrávají se v každé době bez ohledu na vládce, ať má na sobě pozlátková cingrlata nebo uniformní šeď – děda věděl, kde je nutno zachytit přívalový déšť, že meze a remízy nejsou pro okrasu a jak zabránit větru, aby ve velkém nepoškodil úrodu. Město musí hlavně fungovat, musí žít, na urbanistické trendy nevěřím. Moje libreto určuje pokora, úcta a přesvědčení, že urbanistický návrh může být minimalistický ve formách a maximalistický v požadavcích na život. Čekám na tisíciletou povodeň, protože chci vidět, jak si s ní poradí trendoví architekti a ještě trendovější politici.